Pro vypořádání dědictví s česko-francouzským rozsahem je zásadní určit rozhodné právo a příslušný soud. Všechny otázky týkající se rozhodného práva a příslušného soudu v dědictvích zahájených po 17. srpnu 2015 se řídí přímo aplikovatelným evropským nařízením č. 650/2012.
Evropské nařízení stanoví, že soudy členského státu EU, ve kterém měl zesnulý v době úmrtí obvyklé bydliště, jsou příslušné rozhodovat o celém dědictví – tyto soudy mají pravomoc rozhodovat také o veškerém majetku nacházejícím se v jiném členském státě EU.
Takto stanovený soud, nebo notář, pak dále určí rozhodné právo, kterým se dědictví bude řídit. Nařízení stanoví, že rozhodným právem pro celý majetek je právo státu, ve kterém měl zesnulý v době úmrtí obvyklé bydliště. Pokud však ze všech okolností vyplývá, že v době úmrtí měl zesnulý zjevně užší vazby s jiným státem, může být rozhodným právem pro dědictví určeno právo takového státu.
Zesnulý si také může v rámci závěti zvolit, že rozhodným právem pro jeho dědictví bude právo země jeho státní příslušnosti. Pokud takto zvolené právo není právem jurisdikce, která byla na základě evropského nařízení stanovena k vypořádání dědictví, může se za určitých podmínek přenést dědictví na jurisdikci státu, jehož právo je takto použitelné.
info@barthelemy.cz
+420 220 580 003