Již 1.1. 2024 do sbírky zákonů přibyl nový předpis – stavební zákon č. 283/2021 Sb. Stavební řízení v České republice je oprávněně považováno za nepřiměřeně složité a dlouhé. “Uhodil” ale Nový stavební zákon opravdu “hřebík na hlavičku” při pokusu se s tímto procesem vypořádat? Nový předpis je účinný od 1. 1. 2024 pro vyhrazené druhy staveb (některé dopravní a průmyslové stavby). Pro běžné stavby (jako rodinné či bytové domy) zákon počítá s účinností od 1. 7. 2024.
Jak dlouho půjde povolit stavbu podle dokumentace zpracované v souladu se starým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb.?
Do 30.6.2027 lze pro žádost o povolení záměru využít i dokumentaci zpracovanou dle dosavadních předpisů.
Závazná stanoviska, souhlasy, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné infrastruktury a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti Nového stavebního zákona (NZS), se však již budou považovat za podklady v řízeních podle NSZ. Nepříjemné překvapení může přinést fakt, že prodloužení stavebního povolení by od 1. 7. 2024 (u vyhrazených staveb od 1. 1. 2024) mělo probíhat již podle NSZ, tedy projekt s ním musí být v souladu.
1. Soustava stavebních úřadů
Již po jeho schválení prošel nový stavební zákon (NSZ) hned několika novelami. Jedna z nich dokonce ruší soustavu státních stavebních úřadů, kterou NSZ nově vytvořil. Působnost stavebních úřadů tak budou i dále vykonávat obce a kraje.
O vyhrazených stavbách (např. dálnice, dráhy, letecké stavby) bude v prvním stupni rozhodovat nově vzniklý Dopravní a energetický stavební úřad. (§ 17)
2. Digitalizace
Zcela nově bude zavedena digitalizace stavebního řízení, projektová dokumentace bude vkládána do Portálu stavebníka, i když stále bude možné papírové podání. Digitalizace zahrne i vznik úložišť dokumentace a po 1.7. 2024 by měl fungovat systém digitálního podání dokumentace ověřené elektronickým digitálním podpisem s časovým razítkem. (§ 267)
3. Postavení stavebníka u soudu
Stavebník, není-li žalobcem, již nebude standardním účastníkem řízení, kterým byl na základě dosavadní úpravy. Bude pouze osobou na řízení zúčastněnou. Nežádoucím upuštěním od uvedeného pravidla tak bude v praxi docházet k paradoxní situaci, kdy stavebník bude disponovat méně procesními právy nežli žalobce, který může být v rámci předmětného soudního řízení zároveň odpůrcem jeho stavby. Nebude mít kupříkladu právo na náhradu nákladů řízení, nebudou mu chodit veškeré písemnosti, a nebude ani moci navrhovat důkazy. (§ 305)
4. Přísnější podmínky pro dodatečné povolování „černých“ staveb
Daleko přísnější bude úprava povolování černých staveb. Benevolence stávající úpravy znamenala bohužel její časté zneužívání. Černou stavbu bude možné povolit, pokud splní požadavky na stavby, stavebník uhradí pokutu za přestupek a stavba nebude vyžadovat rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu podle jiného předpisu. Od původního návrhu, který pracoval s dobrou vírou stavebníka (stavbu lze povolit jen v případě, pokud stavebník byl v dobré víře, že je tato povolena či že žádné povolení není potřeba) bude upuštěno. (§ 256)
5. Procesní změny
Stavba bude povolována jedním aktem. Aktuální štěpení na fázi územního řízení a stavebního řízení odpadá a bude nově vydáváno jedno souhrnné rozhodnutí o povolení záměru.
Odvolací stavební úřad nebude, tak jako dnes, vracet v případě odvolání rozhodnutí stavebnímu úřadu prvního stupně, ale sám ve věci rozhodne.
Pokud záměr vyžaduje vydání více závazných stanovisek k jejichž vydání je příslušný stejný správní orgán (například stejný obecní, městský nebo krajský úřad), musí být podle NSZ vydáno jediné koordinované závazné stanovisko nebo vyjádření.
6. Jednotné environmentální stanovisko
Novela č. 148/2023 zavádí jednotné enviromentální stanovisko (JES). JES nahrazuje závazná stanoviska, vyjádření či rozhodnutí z oblasti životního prostředí, vydávaná dosud podle devíti různých zákonů (například zákona o ochraně přírody a krajiny, lesního zákona, vodního zákona, zákona o ochraně ovzduší apod.).
Pokud se jedná o záměr vyžadující posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a stavebník o to požádá, bude JES zahrnovat i závazné stanovisko EIA.
Na druhou stranu jde jen o určitou integraci na úseku životního prostředí a bez komplexní integrace na všech úsecích je otázkou, zda má sám o sobě valného významu.
7. Změny v územním plánování
Územně plánovací dokumentace se bude povinně vyhotovovat v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu.
Praha, Brno a Ostrava budou mít možnost vydat vlastní stavební předpisy, které stanoví podrobné požadavky na výstavbu odchylně od „celostátních” prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu.
Řada ustanovení upravující požadavky na vymezování pozemků, umisťování staveb i technické požadavky na stavby se přesouvá z dosavadních prováděcích vyhlášek do NSZ (§§ 137 – 153).
Očekávaný úspěch nebo zklamání? Po zjištění, jaké změny měl zákon přinést a jaké nakonec přinesl se jedná jen o pouhý stín očekávané slávy.
Ambiciózní a smysluplný původní návrh a jeho konečná schválená podoba nemají mnoho společného. Nelze bohužel očekávat, že nový předpis zásadním způsobem zrychlí a zefektivní proces povolování staveb, což však měl být jeho hlavní cíl.