Kompromis mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – klíčový koncept v rámci institutu konkurenční doložky – spočívá v tom, že obě strany činí ústupky. Zaměstnavatel poskytuje finanční kompenzaci, zatímco zaměstnanec přijímá dočasné omezení svého práva na volný výběr zaměstnání. Právní rámec tohoto institutu je obsažen v § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce...
Již 1.1. 2024 do sbírky zákonů přibyl nový předpis – stavební zákon č. 283/2021 Sb. Stavební řízení v České republice je oprávněně považováno za nepřiměřeně složité a dlouhé. “Uhodil” ale Nový stavební zákon opravdu “hřebík na hlavičku” při pokusu se s tímto procesem vypořádat? Nový předpis je účinný od 1. 1. 2024 pro vyhrazené druhy staveb (některé dopravní a průmyslové stavby). Pro běžné stavby (jako rodinné či bytové domy) zákon počítá s účinností od 1. 7. 2024.
Vzniká autorské dílo, jestliže je vytvořeno umělou inteligencí? Vztahují se autorská práva na samotný námět díla, jenž osoba zadá AI a ta jej následně kompletně zhotoví? Městský soud v Praze vydal na podzim roku 2023 rozhodnutí v této věci.
S počátkem roku 2024 nastává v daňových předpisech mnoho změn. Přestože se tyto změny nepromítnou do daňových přiznání podávaných za rok 2023, je nepochybně dobré se s nimi seznámit s předstihem a zvážit své možnosti daňové optimalizace v průběhu roku 2024. Cílem tohoto textu je tedy představit některé základní změny, s nimiž se nejpravděpodobněji v roce 2024 můžeme setkat.
V současné době v České republice neexistuje žádná zákona úprava lobbování, což v evropském kontextu nepředstavuje žádnou výjimku. Podle posledních dat reguluje na zákonné úrovni lobbování jen zhruba čtvrtina států Evropské unie. Je však nutné upozornit, že v ČR není lobbování ani tzv. seberegulováno např. asociací lobbistů či subjektů zastupujících zájmové skupiny, ani neexistuje etický kodex poslanců, což už zdaleka tak obvyklé není.
O plánovaných změnách v pracovním právu jsme psali už v červnu letošního roku, avšak v průběhu legislativního procesu došlo k několika důležitým úpravám, které se týkají nejen obsahu, ale i účinnosti novely zákona. Poslanecká sněmovna totiž setrvala na svém původním návrhu, což znamená, že nedojde k předpokládanému odložení účinnosti novely na 1. 1. 2024. Většina významných změn je tedy účinná už od 1. 10. 2023.
Zákon o hromadném řízení by měl český právní řád obohatit o nový právní institut, jež se obecně nazývá hromadnou žalobou. Přestože jsou hromadné žaloby typické pro angloamerické právní systémy, díky jejich nesporným výhodám bylo pouhou otázkou času, než se začnou objevovat i v kontinentálních právních systémech.
Na konci června 2023 nabyl platnost zákon o ochraně oznamovatelů, kterým byla do českého právního řádu implementována směrnice Evropské unie o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Je však nutné hned na úvod uvést, že zákon oproti směrnici rozšiřuje oblasti, kterých se oznamovaná porušení mohou týkat.
V následujících týdnech by mělo dojít k přijetí rozsáhlé novely zákoníku práce, která by měla být účinná od 1. ledna 2024. Přestože je stále možné, že se představená právní úprava ještě změní, s největší pravděpodobností půjde jen o dílčí detaily. Hlavním účelem této novely je totiž transpozice dvou směrnic Evropské unie. Jinými slovy, stát je povinen právní úpravu obsaženou ve směrnicích zapracovat do českého právního řádu.
V posledních měsících se stala nemalým tématem změna vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (tzv. advokátní tarif). Podle Ministerstva spravedlnosti je cílem této novely upravit odměny advokátů tak, aby výše odměn byla přizpůsobena vývoji inflace, růstu minimální mzdy, průměrné mzdy v podnikatelské sféře, výdajům na odměnu soudců a státních zástupců, ale také odborné náročnosti vykonávaných činností a míře odpovědnosti advokáta.