Elektronická pošta dnes představuje jeden z nejčastějších způsobů komunikace, a to nejen v korporátní sféře. E-mail se pomalu ale jistě stává novou do poštovní schránkou, kterou je potřeba kontrolovat denně – a to i během dovolené. Rozhodl tak Nejvyšší soud a potvrdil tím doposud jen toliko předpokládané. Jakým okamžikem dojde k doručení elektronické pošty a proč je tento rozhodný moment “M” natolik důležitý? Právě tímto okamžikem se rozběhnou lhůty či doby, které je důležité sledovat, aby neproběhly bez povšimnutí. Praktické otázky týkající se doručování rozebíráme dále.
Práce na černo a zastřené zprostředkování zaměstnání zůstávají významnými problémy na trhu práce. Novela zákona o inspekci práce přináší nové pravomoci pro inspektory, včetně možnosti pořizování skrytých audiovizuálních záznamů a účinnějšího postihu nelegálních praktik. Jaké změny čekají zaměstnavatele a jaké dopady bude mít nový postup inspekce práce na podnikatelské prostředí? Přečtěte si více v našem článku.
Oblast pracovního práva je v posledních letech stále diskutovanějším právním odvětvím, což se odráží i na četnější novelizaci pracovněprávních předpisů. Z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí letos vyšla novela zákoníku práce, jejímž cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Zejména se pak dotýká omezení administrativní zátěže, rozvoje digitalizace ve státní správě a tzv. work-life balance. V rámci veřejného diskurzu se proto pro tuto úpravu vžil pojem „flexinovela“.
Přeměna obchodní́ korporace označuje proces, při němž dochází k právnímu spojování nebo rozdělování obchodních korporací do jednoho nebo více právních nástupců. Pojem je užíván i pro změnu právní formy obchodní korporace, tj. pouhou změnu vnitřních poměrů existující obchodní korporace. Přeměny v praxi tak nachází řešení pro situace majetkového rázu, a to zejména u společností skupinového uspořádání.
Novela zákona o přeměnách obchodních společností a družstev v prvé řadě implementuje přijatou směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/2121 týkající se přeshranič
Kompromis mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – klíčový koncept v rámci institutu konkurenční doložky – spočívá v tom, že obě strany činí ústupky. Zaměstnavatel poskytuje finanční kompenzaci, zatímco zaměstnanec přijímá dočasné omezení svého práva na volný výběr zaměstnání. Právní rámec tohoto institutu je obsažen v § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce...
Již 1.1. 2024 do sbírky zákonů přibyl nový předpis – stavební zákon č. 283/2021 Sb. Stavební řízení v České republice je oprávněně považováno za nepřiměřeně složité a dlouhé. “Uhodil” ale Nový stavební zákon opravdu “hřebík na hlavičku” při pokusu se s tímto procesem vypořádat? Nový předpis je účinný od 1. 1. 2024 pro vyhrazené druhy staveb (některé dopravní a průmyslové stavby). Pro běžné stavby (jako rodinné či bytové domy) zákon počítá s účinností od 1. 7. 2024.
Vzniká autorské dílo, jestliže je vytvořeno umělou inteligencí? Vztahují se autorská práva na samotný námět díla, jenž osoba zadá AI a ta jej následně kompletně zhotoví? Městský soud v Praze vydal na podzim roku 2023 rozhodnutí v této věci.
S počátkem roku 2024 nastává v daňových předpisech mnoho změn. Přestože se tyto změny nepromítnou do daňových přiznání podávaných za rok 2023, je nepochybně dobré se s nimi seznámit s předstihem a zvážit své možnosti daňové optimalizace v průběhu roku 2024. Cílem tohoto textu je tedy představit některé základní změny, s nimiž se nejpravděpodobněji v roce 2024 můžeme setkat.
V současné době v České republice neexistuje žádná zákona úprava lobbování, což v evropském kontextu nepředstavuje žádnou výjimku. Podle posledních dat reguluje na zákonné úrovni lobbování jen zhruba čtvrtina států Evropské unie. Je však nutné upozornit, že v ČR není lobbování ani tzv. seberegulováno např. asociací lobbistů či subjektů zastupujících zájmové skupiny, ani neexistuje etický kodex poslanců, což už zdaleka tak obvyklé není.
O plánovaných změnách v pracovním právu jsme psali už v červnu letošního roku, avšak v průběhu legislativního procesu došlo k několika důležitým úpravám, které se týkají nejen obsahu, ale i účinnosti novely zákona. Poslanecká sněmovna totiž setrvala na svém původním návrhu, což znamená, že nedojde k předpokládanému odložení účinnosti novely na 1. 1. 2024. Většina významných změn je tedy účinná už od 1. 10. 2023.