Pracovní právo

Oblast pracovního práva je v posledních letech stále diskutovanějším právním odvětvím, což se odráží i na četnější novelizaci pracovněprávních předpisů. Z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí letos vyšla novela zákoníku práce, jejímž cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Zejména se pak dotýká omezení administrativní zátěže, rozvoje digitalizace ve státní správě a tzv. work-life balance. V rámci veřejného diskurzu se proto pro tuto úpravu vžil pojem „flexinovela“.

Kompromis mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – klíčový koncept v rámci institutu konkurenční doložky – spočívá v tom, že obě strany činí ústupky. Zaměstnavatel poskytuje finanční kompenzaci, zatímco zaměstnanec přijímá dočasné omezení svého práva na volný výběr zaměstnání. Právní rámec tohoto institutu je obsažen v § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce...

O plánovaných změnách v pracovním právu jsme psali už v červnu letošního roku, avšak v průběhu legislativního procesu došlo k několika důležitým úpravám, které se týkají nejen obsahu, ale i účinnosti novely zákona. Poslanecká sněmovna totiž setrvala na svém původním návrhu, což znamená, že nedojde k předpokládanému odložení účinnosti novely na 1. 1. 2024. Většina významných změn je tedy účinná už od 1. 10. 2023.

V následujících týdnech by mělo dojít k přijetí rozsáhlé novely zákoníku práce, která by měla být účinná od 1. ledna 2024. Přestože je stále možné, že se představená právní úprava ještě změní, s největší pravděpodobností půjde jen o dílčí detaily. Hlavním účelem této novely je totiž transpozice dvou směrnic Evropské unie. Jinými slovy, stát je povinen právní úpravu obsaženou ve směrnicích zapracovat do českého právního řádu.

V nejbližších dnech bude ve Sbírce zákonů publikován zákon, který nově zavádí slevy na pojistném na sociální zabezpečení placeném zaměstnavatelem v rámci tzv. rodinného balíčku. Tento vládní balíček si klade za cíl pomoci rodinám v podmínkách energetické krize a rostoucí inflace.

Po dlouhou dobu jsme mohli být zvyklí, že se sazby cestovních náhrad vyhlašují pravidelně s účinností k 1. lednu, bez ohledu na to, zda došlo ke změně sazeb či nikoliv. Tyto sazby potom zpravidla zůstávaly v celém kalendářním roce neměnné. V posledních dvou letech se ale situace změnila a k dnešnímu dni došlo již ke dvěma změnám sazeb cestovních náhrad pro rok 2022.

Poslanecká sněmovna v pátek 11. 3. schválila návrh zákona, který mimo jiné bude umožňovat uprchlíkům z Ukrajiny pracovat již na základě vydání speciálního víza v režimu dočasné ochrany.

Součástí mnohých změn v oblasti sociálního zabezpečení, ke kterým došlo s účinností od 1. 1. 2022, jsou především úpravy délky tzv. otcovské a odměňování pěstounů.

V nálezu sp. zn. II. ÚS 2925/20 ze dne 15. 11. 2021 se Ústavní soud zabýval otázkou, zda dochází k porušení principu rovnosti v situaci, kdy je újma na zdraví zaměstnance odškodňována jako pracovní úraz dle zákoníku práce (§ 271c zákoníku práce) a ne dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 občanského zákoníku).

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 21. 5. 2021, sp. zn. II. ÚS 1889/19 rozřešil otázku platnosti odstoupení od konkurenční doložky (KD) bez udání důvodu.