Pracovní právo

Elektronická pošta dnes představuje jeden z nejčastějších způsobů komunikace, a to nejen v korporátní sféře. E-mail se pomalu ale jistě stává novou do poštovní schránkou, kterou je potřeba kontrolovat denně – a to i během dovolené. Rozhodl tak Nejvyšší soud a potvrdil tím doposud jen toliko předpokládané. Jakým okamžikem dojde k doručení elektronické pošty a proč je tento rozhodný moment “M” natolik důležitý? Právě tímto okamžikem se rozběhnou lhůty či doby, které je důležité sledovat, aby neproběhly bez povšimnutí. Praktické otázky týkající se doručování rozebíráme dále.

Práce na černo a zastřené zprostředkování zaměstnání zůstávají významnými problémy na trhu práce. Novela zákona o inspekci práce přináší nové pravomoci pro inspektory, včetně možnosti pořizování skrytých audiovizuálních záznamů a účinnějšího postihu nelegálních praktik. Jaké změny čekají zaměstnavatele a jaké dopady bude mít nový postup inspekce práce na podnikatelské prostředí? Přečtěte si více v našem článku.

Oblast pracovního práva je v posledních letech stále diskutovanějším právním odvětvím, což se odráží i na četnější novelizaci pracovněprávních předpisů. Z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí letos vyšla novela zákoníku práce, jejímž cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Zejména se pak dotýká omezení administrativní zátěže, rozvoje digitalizace ve státní správě a tzv. work-life balance. V rámci veřejného diskurzu se proto pro tuto úpravu vžil pojem „flexinovela“.

Kompromis mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – klíčový koncept v rámci institutu konkurenční doložky – spočívá v tom, že obě strany činí ústupky. Zaměstnavatel poskytuje finanční kompenzaci, zatímco zaměstnanec přijímá dočasné omezení svého práva na volný výběr zaměstnání. Právní rámec tohoto institutu je obsažen v § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce...

O plánovaných změnách v pracovním právu jsme psali už v červnu letošního roku, avšak v průběhu legislativního procesu došlo k několika důležitým úpravám, které se týkají nejen obsahu, ale i účinnosti novely zákona. Poslanecká sněmovna totiž setrvala na svém původním návrhu, což znamená, že nedojde k předpokládanému odložení účinnosti novely na 1. 1. 2024. Většina významných změn je tedy účinná už od 1. 10. 2023.

V následujících týdnech by mělo dojít k přijetí rozsáhlé novely zákoníku práce, která by měla být účinná od 1. ledna 2024. Přestože je stále možné, že se představená právní úprava ještě změní, s největší pravděpodobností půjde jen o dílčí detaily. Hlavním účelem této novely je totiž transpozice dvou směrnic Evropské unie. Jinými slovy, stát je povinen právní úpravu obsaženou ve směrnicích zapracovat do českého právního řádu.

V nejbližších dnech bude ve Sbírce zákonů publikován zákon, který nově zavádí slevy na pojistném na sociální zabezpečení placeném zaměstnavatelem v rámci tzv. rodinného balíčku. Tento vládní balíček si klade za cíl pomoci rodinám v podmínkách energetické krize a rostoucí inflace.

Po dlouhou dobu jsme mohli být zvyklí, že se sazby cestovních náhrad vyhlašují pravidelně s účinností k 1. lednu, bez ohledu na to, zda došlo ke změně sazeb či nikoliv. Tyto sazby potom zpravidla zůstávaly v celém kalendářním roce neměnné. V posledních dvou letech se ale situace změnila a k dnešnímu dni došlo již ke dvěma změnám sazeb cestovních náhrad pro rok 2022.

Poslanecká sněmovna v pátek 11. 3. schválila návrh zákona, který mimo jiné bude umožňovat uprchlíkům z Ukrajiny pracovat již na základě vydání speciálního víza v režimu dočasné ochrany.

Součástí mnohých změn v oblasti sociálního zabezpečení, ke kterým došlo s účinností od 1. 1. 2022, jsou především úpravy délky tzv. otcovské a odměňování pěstounů.