V nálezu sp. zn. II. ÚS 2925/20 ze dne 15. 11. 2021 se Ústavní soud zabýval otázkou, zda dochází k porušení principu rovnosti v situaci, kdy je újma na zdraví zaměstnance odškodňována jako pracovní úraz dle zákoníku práce (§ 271c zákoníku práce) a ne dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 občanského zákoníku). V posuzovaném případě utrpěl stěžovatel vážný úraz, který byl posouzen a odškodněn jako pracovní úraz. V daném případě bylo odškodnění vypočítané pomoci metodiky pro pracovní úrazy výrazně nižší, než by bylo odškodnění, které by dostala osoba v rámci obecné občanskoprávní úpravy. Soudy všech stupňů zastávaly názor, že zde není žádná nutnost použít občanskoprávní úpravu místo té pracovněprávní. Ústavní soud však byl jiného názoru a dospěl k závěru, že dochází k porušení principu rovnosti. Dle Ústavního soudu vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění takový výklad a postup, dle kterého se poškozené osobě dostane odškodnění, které bude minimálně ve výši, které by se jí dostalo v občanskoprávním vztahu. Jinými slovy není možné, aby odškodnění za úraz, který bude posouzen jako pracovní, bylo nižší, než kdyby ten stejný úraz byl posouzen dle obecného občanského práva.