S počátkem roku 2024 nastává v daňových předpisech mnoho změn. Přestože se tyto změny nepromítnou do daňových přiznání podávaných za rok 2023, je nepochybně dobré se s nimi seznámit s předstihem a zvážit své možnosti daňové optimalizace v průběhu roku 2024. Cílem tohoto textu je tedy představit některé základní změny, s nimiž se nejpravděpodobněji v roce 2024 můžeme setkat.
Daň z nemovitých věcí
První změny, které se mohou dotknout povinnosti podat daňové přiznání, se týkají daně z nemovitých věcí, přičemž konec lhůty pro podaní daňového přiznání pro rok 2024 vychází na 31. 1. 2024. Tato povinnost se však vztahuje pouze osoby, které vlastnické právo k nemovité věci nabyly v roce 2023 nebo pokud dojde k naplnění některé z dalších podmínek.
Typicky půjde o situace, kdy osoba získá stavební povolení nebo už staví budovu na pozemku, kde již stojí jiná budova. V takovém případě vzniká povinnost podat daňové přiznání a pozemek v rozsahu budoucí stavby zdanit vyšší sazbou pro stavební pozemky. Nově již není rozhodující, zda na stejném pozemku stojí i jiná budova.
Dalším velmi častým případem může být zdanění garáže. Vlastníci objektů zapsaných v katastru nemovitostí jako garáž by si měli zkontrolovat, zda takový objekt skutečně takto přiznávají. Pokud tomu tak není, je potřeba podat daňové přiznání a uvést objekt jako garáž. Nově totiž garáž nelze zdaňovat podle způsobu faktického užívání, nelze ji tedy nadále přiznávat kupříkladu jako sklad ovoce (tj. jako příslušenství k obytnému domu), ale je nutné řídit se tím, jak je zapsaná v katastru nemovitostí.
Toto platí i opačně. Vlastník garáže, která ale není takto uvedena v katastru nemovitostí, by si měl zkontrolovat, zda ji přiznává jako ostatní zdanitelnou stavbu. Pokud ne, bude muset podat daňové přiznání. Takovou stavbu už nelze přiznávat jako garáž, pakliže takto není v katastru nemovitostí uvedena. U garáží neevidovaných v katastru nemovitostí se nic nemění.
Co se týče samotných sazeb daně z pozemků, staveb a jednotek, ty se zvedají v průměru o 80 %. Samotná částka daně se však bude lišit v jednotlivých obcích nejen s ohledem na rozlohu nemovité věci, ale i s ohledem na velikost obce a na místní koeficient. Od letošního roku byl také zaveden tzv. inflační koeficient, kterým se násobí výsledná daň z pozemků a výsledná daň ze staveb a jednotek. Pro letošní rok je koeficient stanoven ve výši 1 a jeho podobu pro rok 2025 vyhlásí Ministerstvo financí formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. 6. 2024.
Daň z příjmu fyzických osob
Od nového roku došlo ke snížení násobku průměrné mzdy, od níž se uplatní vyšší sazba daně z příjmu fyzických osob ve výši 23 %. Tento násobek se od roku 2024 snížil ze 48násobku na 36násobek. Nová hranice příjmu je tedy 1 582 812 Kč za rok, resp. 131 901 Kč za měsíc. Tato hranice platí pro zaměstnance i OSVČ, přičemž se vyšší sazba daně se bude uplatňovat pouze na část příjmů převyšující tuto hranici.
Dalšími podstatnými změnami jsou zrušení tzv. školkovného (daňová sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení) a slevy na studenta. Rok 2023 je tak posledním rokem, kdy lze školkovné do maximální výše 17 300 Kč ročně využít. V případě slevy na studenta pak jde o částku 4020 Kč ročně. V případě daňové slevy na manžela přibyla podmínka, kdy lze slevu uplatnit pouze za dobu, kdy poplatník žije ve společné domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem, maximálně však do doby, než dítě dovrší 3 let věku. Limit maximálních příjmů vyživovaného manžela zůstal nezměněný ve výši 68 000 Kč.
Kromě změn ve slevách na dani stojí za zmínku také zvýšení hranice pro osvobození bezúplatných příjmů darů z 15 000 Kč na 50 000 Kč ročně a snížení limitu pro osvobození výhry z loterie či tomboly z 1. mil Kč na 50 000 Kč. Poslední významnou změnou je sjednocení limitu při snižování základu daně u vkladů na penzijní spoření a kapitálové životní pojištění, přičemž je možné tento odpočet uplatnit i na nový nástroj zajištění na stáří, tzv. dlouhodobý investiční produkt. Celkem lze od základu daně odečíst až 48 000 Kč ročně (limit je společný pro všechny tři produkty).
Změny pro zaměstnance
V případě příjmů ze závislé činnosti (příjmy ze zaměstnání, z DPP a DPČ) došlo k několika významným změnám. První změnou je znovuzavedení odvodu nemocenského pojistného ze mzdy zaměstnanců ve výši 0,6 %. Na straně zaměstnavatele se nic nemění, zaměstnavatel bude za své zaměstnance nadále odvádět 2,1 % jako doposud.
Významnou změnou je také stanovení limitu 17 500 Kč, do něhož nebude platit povinnost odvodu zdravotního a sociálního pojištění v případě uzavření dohody o provedení práce (DPP) u více zaměstnavatelů. V této souvislosti by měl být pro zaměstnavatele v druhé polovině letošního roku spuštěn registr, do nějž budou muset zaměstnavatelé poskytovat informace o příjmech svých zaměstnanců, s nimiž uzavřeli DPP. V případě zaměstnanců pracujících na DPP pouze u jednoho zaměstnavatele došlo k navýšení limitu na 10 500 Kč.
Další úpravy byly provedeny v oblasti zdanění zaměstnaneckých nepeněžních benefitů. Od letošního roku je zastropována výše zaměstnaneckých nepeněžních benefitů (příspěvky na sportovní a kulturní akce, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení apod.) na polovinu průměrné mzdy za rok 2024, v roce 2024 tedy dojde k osvobození pouze do výše 21 983 Kč. Pokud zaměstnanec během roku vyčerpá vyšší hodnotu benefitů, rozdíl bude potřeba dodanit a odvést z něj i zdravotní a sociální pojištění.
Změny pro OSVČ
Stejně jako v případě zaměstnanců i u OSVČ došlo k navýšení sazby nemocenského pojistného o 0,6 %. OSVČ, které se dobrovolně účastní nemocenského pojištění budou mít tedy nově sazbu ve výši 2,7 %.
Za nejdůležitější změnu však můžeme považovat růst minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění a zvýšení vyměřovací základu daně. Vyměřovací základ daně u OSVČ od letošního roku vzrostl na 55 % základu daně a měl by zůstat ve stejné výši i do následujících let.
Oproti tomu minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění vzrostl na 30 % průměrné mzdy, a i v letech 2025 a 2026 poroste stejným tempem, a to o 5 procentních bodů ročně. V roce 2025 tak bude vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění činit 35 %, v roce 2026 to bude 40 %.
Daň z příjmu právnických osob
V případě příjmů právnických osob můžeme hovořit o dvou významných změnách. První změnou je zvýšení sazby daně z 19 % na 21 %.
Druhou změnou je limit 2 mil. Kč pro vstupní cenu vozidla kategorie M1 (osobní automobil), které bude možné formou odpisů promítnout do daňově uznatelných nákladů. Jakákoliv částka přesahující tento limit bude účtována jako náklad neovlivňující základ daně, přičemž výjimku tvoří jen sanitní a pohřební vozidla, vozidla koncesované taxislužby a automobily, jejichž vlastník je poskytuje jako předmět finančního leasingu.