Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 21. 5. 2021, sp. zn. II. ÚS 1889/19 rozřešil otázku platnosti odstoupení od konkurenční doložky (KD) bez udání důvodu.
Dosavadní judikatura Nejvyššího soudu tvrdila, že ujednání o možnosti odstoupení zaměstnavatele od KD bez udání důvodu je absolutně neplatné. Zákon však takové ujednání nezakazuje, a proto Ústavní soud dovodil, že Nejvyšší soud svým výkladem nepřípustně dotvářel právo. Nyní si tedy zaměstnavatel a zaměstnanec mohou sjednat možnost odstoupení od KD bez udání důvodu, popř. proto, že zaměstnavatel na jejím dalším trvání nemá zájem atd. Nutno však dodat, že ani podle Ústavního soudu tato možnost odstoupení nesmí být bezbřehá. V některých konkrétních případech by tedy soudy přesto mohly dospět k tomu, že zaměstnavatel svého práva odstoupit zneužil. V takovém případě by pak ujednání v KD mohlo být prohlášeno za neplatné.