Na konci června 2023 nabyl platnost zákon o ochraně oznamovatelů, kterým byla do českého právního řádu implementována směrnice Evropské unie o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Je však nutné hned na úvod uvést, že zákon oproti směrnici rozšiřuje oblasti, kterých se oznamovaná porušení mohou týkat.
Ochrana oznamovatelů se tedy neposkytuje jen oznamovatelům možného protiprávního jednání, které porušuje předpis Evropské unie upravující ve směrnici vyjmenované oblasti (například oblast finančních služeb, AML, daňová oblast, oblast ochrany životního prostředí, oblast ochrany spotřebitele nebo bezpečnosti dopravy), ale i oznamovatelům jednání, které má znaky trestného činu, které má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč nebo které porušuje jiné právní předpisy.
Cílem tohoto zákona je úprava postupu podávání a posuzování oznámení o protiprávních jednáních a zajištění potřebné ochrany oznamovatelům (tzv. whistleblowerům), tedy fyzickým osobám, které se dozvěděly v souvislosti s prací nebo obdobnou činností informace o možném protiprávním jednání. Touto obdobnou činností může být kupříkladu samostatná výdělečná činnost, dobrovolnická činnost, odborná praxe či stáž. Ochrana podle tohoto zákona náleží oznamovateli, jež oznámení podal prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, podal ministerstvu, nebo ho za určitých podmínek uveřejnil.
Výše zmíněná ochrana oznamovatelů spočívá v předejití tzv. odvetných opatření. Zmíněná ochrana se dále vztahuje například i na osobu oznamovateli blízkou či na osobu, která oznamovateli poskytla pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení. Co se týče odvetných opatření, zákon nestanovuje žádný pevný výčet a vyjmenovaná tedy pouze nejčastější myslitelná odvetná opatření jako je kupříkladu výpověď, zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru, uložení kárného opatření či kázeňského trestu nebo přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo.
Zákon dále zavádí povinnost určitých subjektů soukromého a veřejného práva zřídit vnitřní oznamovací systém, mimo jiné všem zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 zaměstnanců. Rozhodným dnem k určení počtu zaměstnanců je 1. leden příslušného kalendářního roku. Povinný subjekt, který má nejvýše 249 zaměstnanců může zřízením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu, popřípadě jej může sdílet s jiným povinným subjektem nebo využívat již zavedený systém jiného povinného subjektu. Povinné subjekty s 250 a více zaměstnanci budou povinny zavést svůj vlastní vnitřní oznamovací v plném rozsahu bez možnosti využít například již existujícího skupinového systému v rámci koncernu.
Vnitřní oznamovací systém má mít podle zákona na starost tzv. příslušná osoba. Příslušnou osobou může být pouze bezúhonná fyzická osoba, kterou pro tyto účely povinný subjekt jmenuje z řad svých zaměstnanců nebo ji externě nasmlouvá. Příslušná osoba je především povinna přijímat a posuzovat důvodnost oznámení podaného prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, navrhovat povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení, postupovat při svém výkonu nestranně a zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti.
Za nesplnění povinností vyplývajících z tohoto zákona hrozí povinným subjektům pokuta až do výše jednoho milionu korun, pakliže by například umožnily, aby byl oznamovatel vystaven odvetnému opatření, neurčily příslušnou osobu či nezajistily možnost podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému. Vzhledem k velmi krátké době mezi platností a účinností zákona platí povinnost povinných subjektů, s výjimkou veřejných zadavatelů, zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců zavést vnitřní oznamovací systém do 15. prosince 2023.