Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 8. září 2021, sp. zn. I. ÚS 1081/20, řešil ústavní stížnost týkající se úpravy styku prarodičů s nezletilým dítětem. Soud zdůraznil především to, že při určení rozsahu styku nelze vycházet z kritérií běžně aplikovaných pro rozhodování o styku rodičů, ale ze specifických kritérií pro další příbuzné osoby, kterými jsou právě i prarodiče.
Ústavní soud si v rozhodnutí uvědomuje, že v právním řádu nejsou stanovena přesná kritéria pro určení rozsahu styku prarodičů a dítěte. Proto je tedy rozhodování v této oblasti stále především na obecných soudech. Je však zároveň zřejmé, že rozsah styku dalších příbuzných s dítětem nemůže být rozsáhlejší než styk rodičů s dítětem. Tak je tomu zejména v případech, kdy si to rodiče nepřejí, či mezi rodiči a prarodiči existuje určité napětí nebo spor. Ústavní soud tedy, jednoduše řečeno, poprvé postavil najisto, že styk rodičů s dítětem je apriorně preferován před stykem s dalšími příbuznými.