V České republice v současnosti pracuje až 175 tisíc pracovníků na digitálních platformách – tvrdí studie PAQ Research – a lze očekávat, že jejich počet dál poroste. Takovými pracovníky však nejsou jen kurýři či řidiči pod střechou platforem jako je Bolt nebo Uber nebo Foodora, ale týká se také programátorů, kreativců, úklidových služeb, péče o děti, lektorů i dalších profesí. Ti práci vykonávají zpravidla samostatně, mimo zaměstnanecký vztah, avšak s tím, že jejich práce vykazuje znaky pracovního poměru. Vzniklou šedou zónu trhu práce však opřádá řada nejasností, neboť právě tyto vztahy mezi pracovníky a platformami současný zákoník práce neumí pojmenovat. Postavení platformových pracovníků je tedy oproti běžným zaměstnancům výrazně slabší a jejich práva okleštěná.
V dílně Sněmovny proto momentálně probíhají přípravy nového zákona o práci přes digitální platformy. Novela má do právního řádu převést evropskou směrnici, a to nejpozději do prosince tohoto roku.
Zákon míří především na posílení ochrany platformových pracovníků.
Domněnka závislé práce – vznik pracovního poměru ze zákona
Pro situace, kdy pracovník formálně pracuje “na volné noze”, ale v realitě vykonává práci za obdobných podmínek jako zaměstnanec, zavádí zákon domněnku pracovního poměru. Pokud práce ponese znaky tzv. závislé práce, bude se předpokládat zaměstnanecký vztah. Bude na digitální platformě, aby prokázala opak.
Platformový “švarcsystém” již nebude nelegální prací, ale bude nově spadat pod tzv. nehlášenou práci (tedy situace, kdy zaměstnavatel nesplnil svou evidenční povinnost). V případě zjištění nehlášené práce se mezi zaměstnavatelem a osobou, které byl výkon této práce umožněn, bude automaticky jednat o pracovní poměr. Zaměstnavatel bude v takovém případě povinen plnit veškeré povinnosti plynoucí z pracovního poměru, které mu tím vznikají.
Nová definice závislé práce
Zákon rovněž zavádí novou definici závislé práce (nad rámec unijních požadavků) a to pro snadnější posuzování toho, kdy jde ještě o samostatnou činnost a kdy už o závislou práci. Reaguje tak mimo jiné na rozhodovací praxi soudů.
Mezi základními znaky má zůstat jen nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance a výkon práce jménem zaměstnavatele. Vztah nadřízenosti a podřízenosti bude splněn, pokud:
a) zaměstnavatel organizuje práci,
b) zaměstnavatel dohlíží nad výkonem práce zaměstnance,
c) zaměstnanec vykonává práci podle pokynů zaměstnavatele a
d) zaměstnanec vykonává práci v pracovní době.
Všechny tyto znaky budou muset být splněny současně.
Algoritmické řízení práce pod větší kontrolou
Návrh zákona se zaměřuje na to, jak platformy organizují práci pomocí digitálních nástrojů. Algoritmy dnes často přidělují zakázky, hodnotí výkon i ovlivňují odměny. Nově se proto počítá s vyšší transparentností – platformy budou muset zajistit větší transparentnost těchto systémů a současně lidský dohled nad klíčovými rozhodnutími. Některá zásadní rozhodnutí navíc nebude možné ponechat pouze na automatizovaných systémech, ale bude je muset učinit člověk.
Změny se dotknou i ochrany osobních údajů. Směrnice omezuje rozsah dat, která mohou platformy prostřednictvím automatizovaných systémů o pracovnících shromažďovat a zpracovávat.
Ochrana soukromí a dat pracovníkůSměrnice zároveň stanoví, že lidé pracující přes platformy mají mít možnost spolu komunikovat bezpečně a neveřejně, a to prostřednictvím nástrojů platformy nebo jiným srovnatelným způsobem. Platformy by přitom neměly mít k těmto komunikacím přístup ani je monitorovat. To může ovlivnit nastavení interní komunikace i posílit práva pracovníků sdružovat se a prosazovat své společné zájmy.