Návrh zákona o tzv. hromadných žalobách

Zákon o hromadném řízení by měl český právní řád obohatit o nový právní institut, jež se obecně nazývá hromadnou žalobou. Přestože jsou hromadné žaloby typické pro angloamerické právní systémy, díky jejich nesporným výhodám bylo pouhou otázkou času, než se začnou objevovat i v kontinentálních právních systémech. 

 

Mezi nejdůležitější výhody náleží zejména poskytování právní ochrany i osobám, které by žalobu sami nepodaly především ze strachu z výše nákladů sporu. V případě sporu o peněžité plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč navíc není možné v České republice podat odvolání. Hromadné žaloby dále mohou pozitivně ovlivnit přetíženost soudů a zajistit jednotnost rozhodování v určitých případech. Patrně nejdůležitějším je však možný odrazující efekt na osoby, které by chtěli těžit ze svého hromadného nepoctivého jednání. 

 

Přestože je návrh zákona o hromadném řízení nepochybně krokem dobrým směrem, návrh zákona počítá s hromadnými žalobami v podstatě jen v šíři vymezené směrnicí EU o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. V českém právním řádu by tak mělo být možné využít hromadných žalob pouze ve sporu spotřebitelů a podnikatelů, přičemž žalobcem by měla být pouze určená nezisková osoba mající akreditaci od Ministerstva průmyslu a obchodu a uvedená v seznamu vedeném Evropskou komisí. Pravděpodobně by mělo jít kupříkladu o dTest nebo Sdružení českých spotřebitelů. 

 

Co se týče nákladů sporu, ty by měly být financováni žalobcem, který bude odpovídat za veškeré riziko neúspěchu ve věci a kterému by měla v případě úspěchu náležet odměna v maximální výši 5 % z přiznaného plnění. Aby bylo možné hromadnou žalobu podat, návrh zákona počítá s nutností zastupovat skupinu nejméně 20 spotřebitelů, kteří se dořízení aktivně přihlásí (tzv. princip opt-in). Původně byl pro určité spory zvažován dokonce i tzv. princip opt-out, kdy by se účastníky žaloby mohli v případě bagatelních nároků do 3000 Kč stát i spotřebitelé, aniž by o tom vůbec věděli. Vzhledem k tomu, že nakonec bude nutné aktivní přihlášení, podle návrhu zákona by mělo dojít ke zřízení Rejstříku hromadných řízení, aby bylo možné spotřebitele informovat o možnosti přihlásit se do hromadného řízení. 

 

S ohledem na to, že České republice uplynula transpoziční lhůta směrnice 25. prosince 2022, je velmi pravděpodobné, že by měl zákon nabýt účinnosti nejpozději na začátku roku 2024.