Blog

Nový občanský zákoník účinný od roku 2014 výrazně rozšířil počet bezformálních právních jednání. Až na některé zákonné výjimky je na smluvních stranách, zda se rozhodnout uzavřít kupříkladu ústní smlouvu namísto smlouvy písemné. Vzhledem k tomu, že se volba libovolné formy právního jednání vztahuje i na smlouvu o smlouvě budoucí, panuje určitá nejistota ohledně toho, jestli se zásada bezformálnosti právních jednání vztahuje i na situace, kdy zákon pro následnou realizační smlouvu vyžaduje zvláštní formu, v tomto případě písemnou formu pro převod vlastnického práva k nemovitosti.

Ústavní soud v nedávno vydaném nálezu jasně konstatoval, že obecné soudy jsou povinny při rozhodování o životě dětí, jež se věkem blíží dospělosti, přihlížet k jejich názorům a při splnění určitých předpokladů tento názor považovat za zásadní vodítko při hledání nejlepšího zájmu dítěte.

V nejbližších dnech bude ve Sbírce zákonů publikován zákon, který nově zavádí slevy na pojistném na sociální zabezpečení placeném zaměstnavatelem v rámci tzv. rodinného balíčku. Tento vládní balíček si klade za cíl pomoci rodinám v podmínkách energetické krize a rostoucí inflace.

Vše zatím nasvědčuje tomu, že bychom se do konce letošního roku měli dočkat rozsáhlých změn ve spotřebitelském právu, které se dotknou každého z nás. Při běžném nákupu spotřebního zboží či osobních věcí jsme totiž až na výjimky spotřebiteli všichni.

Po dlouhou dobu jsme mohli být zvyklí, že se sazby cestovních náhrad vyhlašují pravidelně s účinností k 1. lednu, bez ohledu na to, zda došlo ke změně sazeb či nikoliv. Tyto sazby potom zpravidla zůstávaly v celém kalendářním roce neměnné. V posledních dvou letech se ale situace změnila a k dnešnímu dni došlo již ke dvěma změnám sazeb cestovních náhrad pro rok 2022.

Podle Ústavního soudu je střídavá péče obou rodičů o nezletilé dítě obecně vhodným řešením z hlediska nevyhnutelného zásahu do ústavně zaručených práv rodičů i jejich nezletilých dětí.

Nejvyšší soud 31. března 2022 vyvěsil na elektronickou úřední desku rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1001/2021, v němž se zabýval platností ujednání stran smlouvy, užijí-li ve smlouvě slovní výrazy, jež v právních normách obvykle vyjadřují právní domněnky či právní fikce (např. „považuje se“, „má se za“, „platí, že“ apod.).

Poslanecká sněmovna v pátek 11. 3. schválila návrh zákona, který mimo jiné bude umožňovat uprchlíkům z Ukrajiny pracovat již na základě vydání speciálního víza v režimu dočasné ochrany.

Součástí mnohých změn v oblasti sociálního zabezpečení, ke kterým došlo s účinností od 1. 1. 2022, jsou především úpravy délky tzv. otcovské a odměňování pěstounů.

V nálezu sp. zn. II. ÚS 2925/20 ze dne 15. 11. 2021 se Ústavní soud zabýval otázkou, zda dochází k porušení principu rovnosti v situaci, kdy je újma na zdraví zaměstnance odškodňována jako pracovní úraz dle zákoníku práce (§ 271c zákoníku práce) a ne dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 občanského zákoníku).